Mobil pro všechno

Mobilní telefon je něco, s čím se můžu s kýmkoliv ihned spojit. Moc ráda si volám taky se svojí mámou a babičkou a taky dědou. Protože bydlím ve městě, které je vzdálené od rodičů asi sto kilometrů a od babičky a dědy sto deset kilometrů. A takže je logické, že své rodiče a prarodiče nevídám opravdu každý den. A byla jsem na to opravdu hodně zvyklá, že je vídám opravdu velmi často. Takže jsem velice ráda, že existují mobilní telefony, díky nimž si jsou lidé blíže k sobě. Protože kdyby nebyly mobilní telefony, tak vůbec nevím, co bych si počala.

S mobilem je všechno snadné.

Nevím, jak bych se spojila s mými rodiči, na kterých jsem opravdu hodně závislá. Bydlím totiž sama s přítelem teprve rok a půl a jinak celý život jsem vydala právě u rodičů a velice často jsem jezdila taky autobusem anebo na kole k mým prarodičům. A hodně mě to tam bavilo a měli jsme tam taky takový malý statek, takže jsem taky zvyklá na venkov a na zvířata. A s přítelem žijeme uprostřed města v malém bytě dva plus jedna. A už přemýšlíme o dětech, jenomže si říkám, že bydlet v tak malém bytě nemůžeme vychovávat vůbec žádné děti.

Bez signálu to není ono.

Protože pro děti by to bylo celé malé. A to by se nám nelíbilo. Takže jsem ráda, že s mobilním telefonem občas zavolám někomu, s kým si chci pohovořit. A s přítelem už taky řešíme to, že se budeme stěhovat alespoň do většího bytu, který bude o velikosti alespoň čtyři místnosti plus kuchyň. Myslím si, že do tohohle bytu už by šlo přivést alespoň jedno dítě, aniž bychom se tam mačkali. Nemám totiž vůbec ráda, když je malý byt či dům, kde se pak celá rodina mačká. To je pak soužití o ničem, i když třeba někdo jinou možnost nemá. A jak byste si to doma zařídili vy sami? A jakému mobilnímu telefonu dáváte vy přednost? Pokud jste na tom jako moji prarodiče, taky by vám stačil i úplně starý mobil, který sotva drží pohromadě.